Výšlap na Lysou horu - 5
Dnešní všední ráno bylo stejné jako tisíce jiných v předešlých létech. Po snídani vyvstala otázka co s načatým večerem.
I důchodci musí občas něco udělat, nějak se zabavit. Sotva jsem začal, už mě vyrušil telefon. Safra, kdo to může v pondělí po ránu tak časně volat. Kdo? Štefan. Míníme s Majkou jít na Lysou horu od hotelu Petr Bezruč přes Hradovou. Vlak jede za hodinu. Máš-li zájem, přidej se, bude nás víc, nebudem se bát vlka, nic.
Červíček v hlavě začal vrtat. Přiznám se bez mučení, nemusel vrtat dlouho. Před devátou jsem stál na opraveném vlakovém nádraží ve Frenštátě a za chvíli mi z okénka přijíždějícího vlaku mával Štefan. Po nastoupení jsem ještě zaslechl: Vždyť jsem ti to Majko říkal, že doma nevydrží. A jelo se.
Díky Babišovým slevám na vlak i autobus jsem za cestu tam i zpět zaplatil stejně jako stojí jedna jízdenka pro jednoho na vlak.
Ze zastávky autobusů u Rajské boudy jsme šli k místu pomyslného startu. Zatím co mí společníci „zahřívali motory“, já se letmým startem vydal na pro mne skoro neznámou trasu. Doběhli mě na Hradové, ze soucitu šli chvíli se mnou, ale pak zapnuli turbo a byli pryč. Pak mi nezbývalo nic jiného, než svým strojovým tempem pokračovat k Ivančeně, Malchoru a na vrchol Lysé hory. Dosaženým časem 1 hodina 38 minut jsem byl mile překvapen.
Po převléknutí do suchého oblečení, posvačení jsme již společně sestoupili do údolí, pár minut počkali na autobus do Frýdlantu n.O. Tu více minut počkali na vlak, kterých v Covidové době jezdí méně a v dobré náladě se vrátili domů.