Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výšlap na Lysou horu

8. 11. 2020

dsc_0156.jpgDnes jsem navzdory koroně vyrazil na Lysou horu. Je neděle 8. 11. 2020 a já před osmou vyrážím na Ostravici. Ještě včera dopoledne jsem tuto cestu zavrhoval, ale když jsem se odpoledne podíval na stránky Lysé hory a viděl jsem, jak tam bylo krásně, neodolal jsem. Turistů bylo po cestě i nahoře jako na Václaváku.

Díky koronaviru a vyhlášenému locdownu, je zákaz pořádání amatérských akcí, a tudíž i milovaného Lysa cupu, domluvilo se pár milovníků Lysé hory, že by si mohli jen tak vyběhnout nahoru. Aby neporušili žádné zákazy, tak se po jednotlivcích vydali na Lysou horu každý jinou trasou, a každý si měří čas sám. 

Rád bych je nahoře vyfotil, ale nevím, jestli vyjdu až na vrchol. Po osmé jsem v Ostravici, u transformátoru. Jsem překvapen, že parkoviště je úplně plné, není kde zaparkovat, nakonec jsem ještě našel místečko pod parkovištěm. Aut je tu tolik, že parkují i podél cesty. Je vidět, že poslední krásné dny přilákaly hodně turistů.

Beru si batoh a vyrážím vstříc vrcholu. Po cestě nahoru potkávám hodně již vracejících se turistů. Až na Lukšinec to celkem šlo, ale tady už se pomalu rozmýšlím, zda to nevzdat a neotočit se na zpáteční cestu. Chvíli si odpočinu a potom pokračuji dál. Čím víc se blížím k vrcholu, tím častěji odpočívám, no vidím, že už to začíná být nad moje síly. Cesta nahoru mi trvala necelé dvě hodiny.

Konečně jsem na vrcholu Lysé hory. Ten krásný pocit, že jsem to zvládl, opravdu stojí za tu námahu. No a když ještě vyjde počasí tak jako dnes, pak je to fantastický pocit. První moje cesta je samozřejmě k hladícímu bodu. Mám si co přát. Potom už jdu na vyhlídku a očekávám přiběhnutí prvního běžce. Ten nejlepší to zvládl z Krásné za 41:09, druhý odtamtud za 50:01 potom přibíhají další a prý běží z Visalají, někteří od Zlatníka, Visalají a tak podobně.

Po dlouhé době se spolu setkáváme, tak rozhovory neberou konce, samozřejmostí jsou rozestupy. Čekám asi do 3/4 na 12, jestli ještě někdo nedoběhne. Měl jsem v úmyslu stavit se na polévku, ale jsou zde jen dvě výdejní okna a u každého fronta asi 50 lidí, tak to mě nebaví, než by na mě došla řada, budu pomalu v polovině zpáteční cesty, tak polévku oželím, i když tady vaří moc dobré polévky a jdu dolů. Před 14:00 jsem doma.

Jsem moc rád, že jsem nakonec jel, protože to byl krásný, i když náročný výstup. Nádherný výhled, až na slovenské hory a všude kolem dokola. Jediné, co bylo lehce na obtíž, byl hodně silný nárazový vítr, který se ale kolem 11:00 zklidnil a potom už bylo fajn.

 

Fotogalerie zde