Dnes jsem navzdory koroně vyrazil na Lysou horu. Je neděle 8. 11. 2020 a já před osmou vyrážím na Ostravici. Ještě včera dopoledne jsem tuto cestu zavrhoval, 

Po nedělním výšlapu na Lysou horu, jsem dnes absolvoval pravidelnou prohlídku u lékařky na poliklinice ve Frenštátě p.R. Paní doktorka byla s výsledky spokojená, já ještě víc. Ve svých papírech má několik let starou poznámku, že jsem již skončil s aktivní sportovní činnosti.

Ještě před pár dny jsem si nemyslel, že budu během jednoho týdne na Velkém Javorníku dvakrát.

V úterý jsem mínil vyjít na Lysou horu z Visalají, ale v pondělí večer zavolal Štefan, zda bych se ve středu nepřidal k němu a přítelkyni.  Ve dvou se to lépe táhne a ve třech ještě líp. Nebylo tedy o čem více přemýšlet.

Dnes ráno, v neděli 22. listopadu jsem se vydal na vrchol Lysé hory z Ostravice, Mazáku.  I tuto etapu jsem naposled absolvoval asi před 10-ti léty. Netušil jsem, kde se napojím na známější trasu.

Jsou zprávy, které nemile překvapí, které se nečtou v pohodě, kterým je těžko uvěřit.

Byl jsem překvapen, když jsem před několika dny na stránkách Slezského poháru amatérských cyklistů četl:

OZNÁMENÍ

Po třech dnech odpočinku jsem se čtvrtý den vydal opět na Lysou horu, tentokrát z Ostravice od železničního přejezdu. Je to již můj šestý výšlap na nějaký „kopec“ za necelý měsíc.

Dnešní všední ráno bylo stejné jako tisíce jiných v předešlých létech. Po snídani vyvstala otázka co s načatým večerem.

I důchodci musí občas něco udělat, nějak se zabavit. Sotva jsem začal, už mě vyrušil telefon. Safra, kdo to může v pondělí po ránu tak časně volat. Kdo? Štefan.