Zbyněk – otázku, jestli se letos opět zúčastním Veřovské desítky, kterou pořadatelé přesunuli z konce dubna, vyřešil pohled do kalendáře – ve stejný den totiž na programu byla Zlínská lesní hodinovka.

V sobotu 13. dubna jsem tak vyrazil na v pořadí 3. závod zlínského běžeckého seriálu. Tentokrát spolek Běhy Zlín v čele s Jirkou Prokopem připravil 42. ročník Hodinovky, která se od roku 2006 běhá na kilometrovém okruhu v lese nad zlínskou hvězdárnou nad Lesní čtvrtí.

Díky nezvykle teplému průběhu jara to v místě závodu vypadalo o dost jinak, než loni. Les se už ostošest zelenal a místo bahna se běžcům tentokrát prášilo od noh. Škoda jen, že závod přilákal méně závodníků – celkem jich přišlo 89, z toho bylo 24 žen. Za krásného počasí kolem 20 stupňů pak všichni po 10 hodině vyběhli do závodu na rovných 60 minut. Bohužel na domácí trati chyběl nachlazený Andrej Višněvský. Ten se aspoň přišel podívat a současně předal cenu pro 42. běžce v cíli – poukaz na masáž ve studiu Sensya.

Na čele se brzy vytvořila trojice Pavel Cimbálník, Filip Vabroušek a trojnásobný vítěz v řadě a současně obhájce loňského prvenství Matěj Beníček. Od 3. okruhu se vedoucí skupinka zredukovala na dvojici, když odpadl Beníček, který o týden dříve závodil na Bratislavském maratonu. Koncem 4. kola začal ztrácet i Filip, Pavel Cimbálník ze Zašové tak běžel už svůj sólo závod a za 60 minut jako absolutní vítěz uběhl celkem 17 140 m. Druhý Filip Vabroušek (Sykora running) zdolal 16 741 m, třetí Matěj Beníček (KESBUK) 16 360 m, čtvrtý Radoslav Šíbl (Ekodrill Zlín) 16 315 m a pátý Jakub Vodárek (Vseproakci.cz) 16 270 metrů.

V závodě žen zvítězila Mária Sýkorová (Sykora running), která dokázala uběhnout 13 770 metrů. Druhá s výkonem 13 260 m byla Karolína Lečbychová (-), třetí Markéta Laciková (Démonky staříčských štol) – 13 055 m,  čtvrtá se umístila Jana Žaludková (SP Malenovice) - 12 710 metrů a 5.  Ludmila Pompová (Canicross Zlín) - 12 590 m.

Nejlepší juniorka Barča Žaludková (SP Malenovice) uběhla 12 220 m a nejlepší junior Tobiáš Tlusták (Zlín) 14 670 m. Na hodinovku si troufli dále ještě mladší závodníci – v kategorii dívky do 15 let zvítězila Anežka Vlčková (-), která uběhla 8 300 m a v chlapcích Ondřej Meravý (TJ Jiskra Otrokovice) 11 420 m.

Rekord trati 17 980 m na dřívější trati na Vršavě z roku 1996, jehož držitelem je Martin Sadílek, i po tomto ročníku odolal a je tak stále výzvou pro účastníky dalšího ročníku závodu. Stejně tak ženský rekord 14 780 m, který na trati lesní hodinovky zaběhla v roce 2018 Helena Kotopulu.

A teď pár slov z mého pohledu - 3 týdny od Josefského běhu utekly bohužel až moc rychle na to, aby se kotník dal zcela dohromady. Nicnedělání ale trvalo už až moc dlouho, tak jsem z hloubi skříně opět vytáhl běžecké věci a vyrazil na závod s tím, že pro pár bodů nějak indiánským během zdolám aspoň 6 km. Omotal jsem kotník, vyfotil start a jako poslední v klidu vyrazil pomalu za ostatními, čekaje, co se bude dít. Celkem to šlo, tak jsem pomalu trochu zrychloval a závod si v rámci možností užíval. Počet odběhnutých kol utěšeně narůstal a už po 30 minutách jsem dosáhl plánovaného minima 6 kol. Sice kolem mě nejlepší závodníci probíhali až moc často, ale byl jsem rád, že jsem tu a se startovním číslem. V prostoru startu a cíle sice nebyla časomíra, ale jeden z diváků nám neúnavně hlásil časy, za což mu děkuji. Po 40 minutách se naplno projevil tréninkový výpadek, nohy kvalitně zkameněly a připadal jsem si tak trochu jako běžící Golem. S pohledem na zem jsem pořád dával pozor, na co došlapuju, abych nohu zase na nějakém šutru, kořenu nebo šišce neodrovnal. Po závodě bylo vidět, že někteří v zápalu boje zakopli a otestovali tvrdost podkladu, já jsem to tentokrát zvládl a setrvačností kroužil až do konce. Snahou bylo dokončit celé kolo, což se podařilo a při náběhu do 13. okruhu byla oznámena poslední minuta. Snažil jsem se zrychlit, ale už to šlo dost ztuha a po výstřelu, který oznámil uplynutí 60 minut, jsem zastavil u cedulky 150 m. Celkových 12 150 m dle pořadatelů (dle hodinek cca 11,0 km) stačilo na celkové 52. místo a 16. v kategorii.

Po 3. závodech jsme v týmové soutěži na průběžném 27. místě. Zvítězil SP Malenovice, které rovněž průběžně po 3 závodech vede.

Díky měření čipovou technologií si každý závodník může porovnat své mezičasy na každý okruh.

Po závodě se závodníci vrátili zpět k hvězdárně, kde už bylo nachystáno občerstvení, na nedalekém plácku si ještě zaběhaly děti a mohlo se vyhlašovat. A protože slunce usilovně svítilo, využili jsme nabídky ředitele hvězdárny a po vyhlášení šli prozkoumat a přepočítat skvrny na Slunci.

Dalším, v pořadí 4. závodem seriálu je v sobotu 11. května 8. ročník miomoveRUN. Pořadatelky tohoto krásného závodu v krásném prostředí pro letošek provedly pár úprav – zavedený 5 km trailový okruh po loukách a lesích v okolí Slavičína prodloužily na 7,5 km s převýšením 369 m a jiná je i nabídka tratí. Původní 3 trasy na 5, 10 a 20 km se úpravou okruhu zredukovaly na dvě – 7,5 km a hlavní závod na 15 km.

WEB závodu https://www.miomove.cz/miomoverun/

Výsledky a další informace o zlínském běžeckém seriálu najdete na www.behyzlin.cz

Fotogalerie ze závodu