Zbyněk - logo závodu Bordovický trail naznačovalo, že to bude super jízda, no ve skutečnosti to byla celkem dřina, ale pěkná na originální trase s minimem asfaltu a v hezkém prostředí kolem Velkého Javorníku.

Loňský první ročník závodu, uspořádaný společností SUPSHOP s.r.o., jsem z důvodu rodinné víkendové akce nestihl, ale letos to už vyšlo. Počasí se naštěstí po pátečních přeháňkách a sobotním ranním lijáku včas vybralo a do Bordovic jsem z nedalekého Frenštátu přijel s rodiči v sobotu 1. června už za svitu slunce.

Na fotbalovém hřišti a kolem něj si nejdříve zazávodily děti a mládež. Start hlavního závodu na 12 km s převýšením 500 m a novinky – kratší verze na 8 km s převýšením 250 m byl s ohledem na přeběh železniční trati naplánován na 9:50. Po zohlednění všech vlivů v 10:05 lašsko – valašského času společně vyběhlo celkem 66 běžců (z toho 19 žen) na delší a 18 běžců (včetně 6 žen) na kratší trasu. Obě začínaly stejně – mírným výběhem loukou k přejezdu a za ním dále výběh až na 1 km, následovala rovinatější část až k místu na 2 km, kde se trasy po překonání potůčku poprvé dělily. Dlouhá si odskočila na prodlužovací smyčku s výběhem lesem a následným seběhem pěšinou podél lesa zpět na dálnici vysekanou v louce podél železniční trati až na 4 km k nádraží ve Veřovicích. Pořadatelé si museli máknout, aby zajistili vysekání stovek a stovek metrů až kilometrů běžeckého koridoru.

Po louce jsme minuli okraj Veřovic a od 4,5 km začali citelně stoupat pěšinou a lesáckou cestou až na 5,2 km k vrstevnicové asfaltce po severním úbočí Velkého Javorníku. Po cyklistické trase se pokračovalo až za 6 km, kde byla občerstvovačka. Zde se trasy dělily podruhé – krátká pokračovala ještě kousek dále a sbíhala na louku a dále do cíle, zatímco dlouhá pokračovala stoupáním místy rozbahněnou lesní cestou až na nejvyšší bod na 7 km vzdušnou čarou nedaleko vrcholu VJ. Trochu krkolomným rozbahněným seběhem po kamenech jsme dorazili pod serpentýny na zelené značce pod Javorníkem. Za 8 km se dále pokračovalo po žluté značce seběhem úzkou pěšinou až na asfaltku, ze které se hned odbočilo do terénu s několika krátkými, ale prudšími výběhy. Usek mezi 9 – 10 km tak stál za to a kdo stíhal, mohl se přitom kochat výhledy na blížící se cílové fotbalové hřiště v údolí. To se ale začalo vzdalovat, protože trasa nás zavedla ještě kousek dál na pěšinu, po které se seběhlo zpět na louku na poslední kilometr, který jsme už po startu běželi, jen opačným směrem.

Na startu se sešla kvalitní účast, dorazili i běžci ze zimního seriálu Lysa cup, včetně jeho šéfa. V čase 52:51 zvítězil Jan Židek (-), celkový vítěz LC  2023 a 2024, se ztrátou 1 minuty a 19 vteřin doběhl loni první Jakub Ambros (-) – 54:10, třetí Vít Otevřel (Čeladná) – 54:27, čtvrtý Zbyněk Škuca (AKEZ Kopřivnice) – 55:30 a pátý Petr Hudeček (Opavské dupy) – 57:17. V ženách zvítězila celkově 13. Jana Greplová (-) – 1:02:59, druhá se umístila Tereza Valentíková (Atletika Nový Jičín) – 1:03:21, třetí Hana Hejnešové (-) - 1:03:55, čtvrtá po pádu loňská vítězka Veronika Hanko (-)  - 1:04:40 a pátá Iva Páchová (-)  - 1:06:56. Na kratší trati zvítězil Tomáš Valentík (Atletika Nový Jičín) – 35:37, v ženách zvítězila Daniela Valová (AKEZ Kopřivnice) – 39:15.

Po odfocení startu jsem si před sebou takticky nechal plno vodičů, abych nemusel tak pozorně sledovat značení trati. Přesněni řečeno, ostatní byli rychlejší než já, zvlášť když mě za přejezdem další začali předbíhat. Naštěstí po pár kilometrech jsem se trochu rozpohyboval a pár soupeřů cestou předběhl. Trať byla značena dobře a vysekaný koridor nás vedl jako vlak po kolejích. Ve stoupání z Veřovic a dále za občerstvovačkou jsem dlouho pozoroval lehkou techniku běhu Olgy Čechmánkové (AD team). Byl jsem rád, že jsem i ve stoupáních vydržel běžet, i když to moje cupitání vcelku vyšlo rychlostně stejně jako občasná chůze Olgy. Nicméně na 7 km jsem ji dohnal, prohodili jsme pár povzbudivých slov a ve zbytku stoupání jsem předběhl ještě Kristýnu Otevřelovou (Čeladná). V seběhu k serpentýnám mě ze soustředění na opatrné našlapování mezi bahnem a kamením vytrhl dupot několika soupeřů, kteří to dolů vzali letecky. Pod loukou mě ale předběhla jen Olga, které jsem se snažil během rozhovoru v dalším seběhu po žluté držet jako klíště. Z podrobného studia mapy a popisu pořadatelů jsem věděl, že nás čeká poslední výběh. Co přišlo, jsem ale nečekal. V prvním hrbu jsem doběhl a předběhl Olgu a v domnění, že za zatáčkou se cesta narovná, jsem přes horizont držel tempo. Následně ale přišly další dva hrby a táhlý výběh mýtinou, kde jsem po dlouhé době na rovném úseku uviděl soupeře přede mnou. Počasí naštěstí vyšlo ideálně, kdyby slunko více pálilo, byl by to větší masakr. Za 10 km se cesta konečně narovnala a následoval seběh na louku. Přede mnou asi 50 m běželi 2 běžci a poslední kilometr jsem tak využil k rychlejšímu tempu, spíš k přípravě na 5 km na dráze v rámci blížícího se Běhu Olympijského dne. Na pořadí se už nic neměnilo a do cíle jsem dorazil v čase 1:11:13 na celkovém 38. místě a 14. v kategorii.  

Pokud to za rok bude možné, rád se tohoto pěkného závodu opět zúčastním.

Web závodu https://www.bordovickytrail.cz/

Fotogalerie ze závodu