Zbyněk – o 1. ročníku Dobroběhu Slováckem jsem před rokem něco zaslechl, ale jeho existenci mi před časem připomněli kolegové v práci, kteří se na něj přihlásili stylově za tým „Rychlejší než stavební povolení“.

Závodů během roku je už celkem dost, ale lákalo mě poznat nový závod, který s podporou obce Bílovice pořádá Josef Hubáček, se kterým se občas potkávám na závodech zlínského běžeckého seriálu. Navíc jak z názvu vyplývá, výnos ze startovného, tomboly a dorovnaný obcí Bílovice na 50 000 Kč byl opět rovnoměrně rozdělen na pomoc 2 rodinám a jejich dětem, které bojují se zdravotními komplikacemi - Matýskovi z Mistřic a Bibiance z Topolné.

V sobotu 26. dubna jsem tak do Bílovic u Zlína dorazil s rodiči do sportovního areálu u ZŠ, kde toho dne bylo centrum všeho dění. V 10:00 jsem v balíku 99 běžců vyrazil na 11 km trať s převýšením 38 m, jejíž téměř dokonalou rovinatost nabourával jen postartovní seběh obcí a zvlášť zpáteční výběh do cíle. Trasu tvořil 1 velký okruh s dlouhými, až kilometrovými rovinkami po všech površích – od asfaltu, panelovky, lesní kamenité cesty, koridory vysekanými v trávě až po cestičky vysypané štěpkou v rozbahněných polňačkách. 15 minut po nás vyběhlo dalších 67 běžců a běžkyň na 5 km trať a po doběhu obou závodů byl na programu ještě Lidový běh na 600 a 1800 m. Trasa 11 km okruhu vedla z Bílovic přes Včelary, po panelové cestě do Kněžpole, kněžpolským lesem do Topolné a po cyklostezce zpět do cíle do Bílovic. Kratší závod na 5 km se běžel až po panelovku stejně a po kolečku zpět k čističce se závodníci napojili na posledních 1200 m 11 km okruhu.

Před startem byla ve stínu při 13 stupních a čerstvém severním větru celkem kvalitní zima, ale po startu jsme se na slunku rychle zahřáli.  Od začátku udávala tempo a všem podběhla trojice Vodárek, Janečka a Červenka.  Před výběhem z lesa na 5. km Jakub Vodárek (vseproakci.cz) po zrychlení zůstal na čele sám, svůj náskok postupně navyšoval a v čase 40:16 zvítězil s bezpečným náskokem 37 s před druhým Svatoplukem Janečkou (SKI Turist Velké Karlovice) – 40:52. Třetí doběhl Jiří Červenka (SP Malenovice) - 41:10), pátý František Klofáč (KESBUK) – 42:04 a pátý František Dosoudil (Solario team) - 42:52. Loňský vítěz Andrej Višněvský (Fyzio Step) na startu nakonec bohužel pro zdravotní komplikace chyběl.

V závodě žen zvítězila a loňské prvenství obhájila Jana Žaludková (Les filles). Přestože se šetřila na odpolední závod v nedalekém Velkém Ořechově, který mimochodem také vyhrála, oproti loňsku se zlepšila téměř o minutu a do cíle doběhla na celkovém 16. místě za 50:14. Se ztrátou 2 minut druhé místo obsadila Tina Valeriánová - 52:17, třetí Jana Moravcová (TJ Sokol Vizovice) - 54:35, čtvrté Štěpánka Beránková (BeeRun) - 55:02 a páté Lucie Hanáková (Sport Academy B2M) - 56:19.

V závodě na 5 km vyhrál domácí vytrvalec Ondřej Hubáček (KESBUK) - 19:32, před 2. Liborem Malinou (AC Slovácká Slavia Uherské Hradiště) - 20:04 a 3. Josefem Nakládalem (FUBO Racing team) - 21:06. V ženách zvítězila domácí Eliška Matuštíková (BeeRun) - 25:44, druhá doběhla Jana Červenková (Výsluní Uherské Hradiště) - 28:16 a 3. Michaela Sichálková (28:36). 

Po důkladném rozboru trasy nad mapou a po ujištění od loňského vítěze Andreje Višněvského jsem i přes dvoudenní deště před víkendem zvolil nové silniční boty, aby si taky užily závodní premiéru. Místy to sice na změklém terénu klouzalo, ale dalo se to. Po kličkování obcí se běželo podél potoka, kde to fučelo jako v aerodynamickém tunelu. Vítr dobře chladil, jinak by to v otevřeném terénu při větší teplotě bylo peklo. Na kilometrové rovince po panelovce jsem se po milimetrech dotahoval na známou trojici Žaludková, Matouch, Cencinger. Při průběhu přes Kněžpol  na  3 km jsem je konečně dohnal a přes mě se zase přehnal týmový kolega Julius Pšenica. Trojici jsem na začátku lesa nechal za sebou a z povzdálí sledoval Julka. Dlouhé rovné úseky nepotřebovaly časté značení, ale i tak se pořadatelé na informačních směrových cedulích textově vyřádili. Mohli jsme si tak přečíst např. „Jestli to stíháš číst, tak běžíš pomalu“, „Tato zatáčka vynáší“ apod. Po výběhu z lesa jsme po polní cestě na 6 km proběhli kolem bývalého Radiokomunikačního střediska Topolná. Škoda jen, že nám kulisu už netvořily dva ikonické, dříve z velké dálky viditelné 270 m vysoké stožáry vysílačů na dlouhých vlnách, které po ukončení provozu šly pro některé a hlavně pro občany Topolné trochu nečekaně v létě 2022 po odstřelu k zemi. Od zatáčky, co vynášela, následovala další 1,2 km rovina už po asfaltu do Topolné.  Běžel jsem alejí s pohledem na Julka 30 m přede mnou co to šlo, ale zdálo se mi, že stojím na místě. V Topolné na 7,5 km přišla vhod občerstvovačka a po ní se běželo od fotbalového hřiště 300 m terénem na cyklostezku. Před námi byla další 1,2 km rovinka po asfaltu s výhledy na kilometry daleko. Julek a další 2 soupeři 100 - 200 m přede mnou, za mnou naštěstí díra cca 200 m. Tempomat na max, jen mě trochu deptaly siluety běžců v dálce na obzoru. Naštěstí to byli závodníci z 5 km trati, kteří se vraceli od panelovky proti nám na společných posledních 1200 m. Na začátku Bílovic - Včelar jsme se dotkli tratě, kde jsme po startu měli v nohách 1 km a zahli doleva do sice krátkého, ale po těch nekonečných rovinách celkem prudkého výběhu asfaltkou. Mezi závodníky pětky jsem kličkoval v koridoru vysekaném v trávě krajem pole zpět do sportovního areálu, kde jsem dorazil v čase 49:26 na celkovém 15. místě a 6. v kategorii. Julek doběhl místo přede mnou o 20 vteřin v lepším čase.

Po předání finančních darů oběma rodinám handikepovaných dětí zbývalo vyhlásit výsledky a vylosovat tombolu.

Pořadatelé pro nás připravili pěkný závod se zajímavou trasou, po doběhu se o bohatou nabídku občerstvení postarali místní hasiči. Závod si určitě zaslouží ještě větší účast běžců, tak si můžete poznačit termín 3. ročníku, který je naplánován na sobotu 25. dubna 2026.

Vše o závodě najdete na webu  Dobroběh Slováckem – Obec Bílovice

Fotogalerie ze závodu