Zbyněk – posledních pár let je pro mě konec školního roku ve znamení účasti na PePa běhu s přívlastkem „pro Elišku“, který se běhá na pěkné trase krásným okolím Lichnova u Frenštátu.

Letos navíc při 8. ročníku závodu pořádaného Petrem Pustějovským ve spolupráci s Římskokatolickou farností Lichnov a SDH Lichnov vyšla poslední červnová sobota stylově přímo na svátek Petra a Pavla.

Kromě toho, že si závodníci zaběhají na pěkné krosové trati v rodinné atmosféře, částí startovného přispějí 14-ti leté Elišce Němcové z Lichnova, kterou po narození postihla mozková obrna. Rodiče Elišky uvítají peníze na fyzioterapie v Klimkovicích a další potřebné speciální pomůcky.

Více se dozvíte na http://www.orellichnov.cz/eliska-nemcova/

V sobotu 29. června jsem s rodiči dorazil do Lichnova ke kostelu, odkud nás Eliška zvonečkem v 9:00 za doprovodu kostelních zvonů vyslala na trať. Celkem to bylo 58 běžců, 7 žen a 22 mužů na kratší 6,5 km trasu s převýšením 200 m a 9 žen s 20 muži na delší 18 km s převýšením 530 m. Oproti loňsku se tak trasy o něco prodloužily, protože pořadatelé nám chtěli ušetřit strmé stoupání za rybníky a také díky tomu odpadl cca 500 m úsek po alkocestě k vodárně.  Místo toho bylo třeba zdolat pozvolnější, ale delší stoupání Černým lesem, které doposud běželi jen závodníci na dlouhé ve 2. okruhu.

Loni nás chladil drobný deštík, no letos bylo hezky a bylo jasné, že bude horko. Zvlášť, když teplota se už před startem vyšplhala na nějakých 23 stupňů. S respektem k tomu, co mě na delší trase čeká, aktuální kondici a díky bouřce nabouranému tréninkovému předzávodnímu plánu jsem po startu nasadil udržovací tempo. Kilometry ale i tak rychle ubíhaly, i když v nohách se zase začala ozývat únava či co. Poslední dobou se tak na závodech spíše uklidňuju, že je to ta nejlepší příprava na ten závod další. Od kostela jsme běželi podél Lichnovského potoka nahoru kolem JZD ven z Lichnova mezi loukami a po výběhu Černým lesem k vodárně se sbíhalo polní cestou a pěšinou kolem sochy sv. Isidora zpět do Lichnova.

Náladu a odhodlání pomohlo udržet to, že jsem běžel v kontaktu s týmovou kolegyní z Lysa cupu – Soňou Petrovou. U kostela jsme se občerstvili a pokračovali do 2., delšího okruhu. Po krátké konverzaci jsem se odhodlal trochu prásknout do koní, Soni jsem trochu poodběhl a v mírném stoupání ven z Lichnova jsem předběhl další 3 soupeře. Na rovince přes louky, kde na dohled přede mnou nikdo nebyl, během občerstvování se Soňa najednou přes mě přehnala, ale v krátkém stoupání před seběhem k rybníkům jsme se prohodili a s mírným náskokem jsem se za troubení lokálky Ženklava – Štramberk podruhé škrábal pohádkovým Černým lesem k vodárně. Hnus, masakr. Naštěstí jsem měl sebou flašku s vodou a mohl se napít a chladit. U vodojemu bych na občerstvovačce uvítal ionťák, ale i voda v tom horku byla dobrá. Následovalo cca 500 m dlouhé táhlé stoupání úbočím Červeného kamene na vrstevnicovou cestu, která nás po seběhu zavedla až na Janíkovo sedlo. V žaludku začínala blikat kontrolka poloprázdnosti a nohy na 14 km se mi už začínaly lehce motat. Taky proto a kvůli osvěžení jsem se už ani nesnažil kaluže a po páteční přeháňce stékající potůčky obíhat a bral to přímo.

U samoty pod sedlem jsem jako vždy vyhlížel samoobčerstvovací stoleček s pitím, ale ten zde letos bohužel chyběl. Ještě, že jsem měl, jak se později ukázalo, sebou ještě dost vody. Krkolomný a prudký seběh po šutrech po žluté značce kotníky naštěstí vydržely a následoval běh místy rozbahněnou pěšinou, kde už to bylo na tom klouzajícím podkladu celkem únavné úbočím Červeného kamene zpět do Lichnova. Naštěstí se běželo ve stínu lesa až na krátký přeběh pásem pod VN, kde to na slunku pěkně pálilo. Nohy si už myslely od 16 km svoje a těšily se na lavičku do cíle. V tom jsem 50 m před sebou uviděl běžce – jak se za chvíli ukázalo, trochu se trápící Veroniku Hanko. Nabízenou vodu s díky přijala a spolu jsme po chvíli doběhli k myslivecké chatě na 17 km, kde před lety byl cíl dojezdu cyklistické Velké ceny Lašska. Zbýval poslední kilometr do cíle, z kopce po asfaltce a po louce nad fotbalovým hřištěm na kraj Lichnova. Po chvíli přemýšlení, co teď jsem to z kopce pustil a Veroniku nechal kousek za sebou. Do cíle jsem doběhl v čase 1:37:37 na celkovém 10. místě za tradičního hudebního doprovodu harmonikáře u hasičárny.

Na nejdelší trati s přehledem v čase 1:18:18 zvítězil Marek Tretera (AC Sportguides Rožnov p. Radhoštem), který si náskok vytvořil už v prvním kole. Druhý se ztrátou 5 minut a 11 vteřin doběhl Tomáš Jurečka z Tiché – 1:23:29, třetí Petr Filipec z Frenštátu – 1:25:09, čtvrtý Libor Bublík z Bordovic – 1:26:01 a pátý David Mikala ze Štramberka – 1:30:04.

Nejlepší ženou byla Veronika Hanko z Veřovic, která zvítězila s časem 1:38:11 před Soňou Petrovou (AK EZ Kopřivnice) – 1:40:28. Třetí doběhla Kateřina Polášková z Trnávky – 1:47:59, čtvrtá Tereza Samiecová z Kozlovic – 1:50:17 a pátá Ivana Lusňáková z Nového Jičína – 1:52:33.

Výsledky 6,5 km / 200 m :

Ženy : 1. Daniela Válová (Nový Jičín) – 30:55, 2. Veronika Rosová (Šenov u NJ) - 31:17, 3. Martina Mazačová (Příbor) – 31:43, 4. Anna Balážová (Frenštát p.R.) – 37:43 a 5. Mariana Pavlová (Bordovice) – 40:35.

Muži : 1. Petr Nohel (Vyšní Lhoty) – 28:31, 2. David Volný (Staříč) – 29:59, 3. Jan Nytra (Nový Jičín) – 30:06, 4. Michal Mazáč (Příbor) – 30:19 a 5. Jiří Růžička (Bordovice) – 31:01

Po doběhu závodníků dlouhé trasy si zazávodily i děti a mládež na kratších tratích od kostela po cestě podél potoka. Poté se všichni přesunuli na víceúčelové hřiště na občerstvení, následné vyhlášení a vše zakončila bohatá tombola, kde nějakou cenu dostal snad každý závodník. Já tentokrát taky.

Další pěkný závod je za námi a za rok zde opět nashledanou.

Kompletní výsledky a info najdete na webu http://www.orellichnov.cz/beh-pepa-2/

Fotogalerie ze závodu