Zbyněk – protože na sobotu 9. listopadu byla příznivá předpověď počasí, dal jsem před 5 km sprintem po asfaltu a kostkách v rámci Kovářské 5 kolem kovárny VIVA ve Zlíně přednost letošní novince na Lysa cupu.

Tou byla poprvé zahraniční etapa na Slovensku, kterou připravil tým Čadečka v pohybe. Na 2. etapu do lyžařského střediska Snowparadise u Oščadnice nedaleko Čadce přijelo celkem 223 běžců a 48 chodců, aby si zaběhli trasu dlouhou 6,8 km s převýšením 595 m s cílem na Velké Rači (1236 m n.m.). Z Frenštátu jsme sice vyjížděli za inverzního počasí, ze kterého jsme naštěstí o pár metrů výše vyjeli a díky krásnému slunečnému a bezvětrnému počasí teplota cestou vystoupala na přijatelných +5 a v cíli až na +10.

Úvodní mírnější kilometr po šotolinové cestě byl ideální na rozběhnutí, ale po náběhu na asfaltku k zástavbě v místní části Zadeková se sklon citelně zvedl. Po pár metrech mi trochu nečekaně totálně zatuhly nohy a bohužel už tak zůstaly. Na vzpamatování nepomohl ani krátký úsek po rovince, kam nás z původně plánované trasy nasměroval pořadatel. Délka závodu se tak zkrátila o cca 800 m, ale to v tu chvíli asi nikdo netušil. Běželo se tak po trase letního běhu na Velkú Raču. Cestou k rozcestí poblíž rozhledny Dedovka nad bobovou dráhou a dále po „louce“ kolem dvou lanovek jsem se pořád vzájemně přeskakoval s několika soupeři. U horní stanice 2. lanovky jsem je lehce se zaťatými zuby konečně nechal za sebou, i když klepot hůlek Petra Lišky (FC-B7 TÝM!!!)  – pořadatele pěkného závodu Zavadská 10, mě stále hnal vpřed a ještě dnes mi z nich zvoní v uších. Pomalu jsem stahoval 50 m ztrátu na souvislý had běžců přede mnou. Už celkem dost opotřebovaný jsem začal klopýtat po kamenech, místy umně schovaných pod vrstvou listí. Při letmém pohledu na hodinky s uběhnutou vzdáleností i odkrvený mozek rychle propočítal, že do cíle zbývá ještě nějak moc metrů. Naštěstí podle hustoty vracejících se běžců, kteří to stihli přede mnou a řídnoucích stromů jsem usoudil, že cíl už musí být blízko. Z posledních sil jsem se tak hecnul, po zrychlení se dotáhl a na závěrečných rovnějších 100 m jsem předběhl 2 soupeře a do cíle dorazil za 46:21 na 131. místě.

Nejlépe z našich zaběhl 51. Jirka Květoň, dále 101. Július Pšenica, 179. Petr Říčný, 183. Štefan Groš a jako chodec nám věci vynesla Majka. V této sestavě jsme obsadili 18. místo a průběžně jsme z 11. klesli na 12. místo. V soutěži mix týmů jsme po první etapě byli dokonce na prvním místě, ve 2. etapě jsme ale bohužel nebodovali, protože ve trojici nejlepších v týmu nám tentokrát chyběla žena. Za 2. etapu nám tak sofistikovaný program na výpočet pořadí nepřiřadil ani kladnou nulu, jako některým jiným týmům a z průběžného pořadí jsme se beze stopy vypařili kdovíkam. Snad se zde ještě po dalších etapách opět zjevíme.

V této premiérové etapě za 30:47 zvítězil Pavel Skalický (Skialp Dolní Morava), 2. doběhl Jan Wita (Vinotéka u Karla Frenštát p. R.) a 3. průběžný lídr Jan Židek (Japasport.cz – Kavárna Libuška). Nejlepší ženou byla celkově 50. průběžně vedoucí Jaroslava Ježková (SALOMON) - 38:57 před 2. Annou Slívovou a 3. Zuzanou Hývnarovou (obě CK Frenštát Wonder Woman).

Nejlepšími týmy byly Japasport.cz – Kavárna Libuška a Yellow Projekt, které získaly shodně 1263 bodů.  Průběžné vedení udržela tentokrát 5. Vinotéka u Karla Frenštát p. R. Nejlepším ženským týmem byl CK Frenštát Wonder Woman, který o něco stáhl ztrátu na vedoucí KILPI LC Ladies.

Odměnou všem zúčastněným byl další dobytý vrchol, který zaplnili až na pár vyjímek pouze účastníci LC a hlavně krásné výhledy na Tatry a s Malou Fatrou nadosah, zatímco vrchol Lysé hory nenápadně vykukoval v dálce na obzoru. 

Foto a video od Františka z místa, kde se zkratka napojila na původní trasu :  

Fotogalerie ze závodu

Video ze závodu

Na Lysou horu se letos díky letošní inovaci v kalendáři podíváme až při 3. etapě. Ta se poběží v sobotu 16. prosince z Visalají.

Viz podrobnosti a vše potřebné na webu Lysa cupuwww.lysacup.cz